"Čtení je nalezením vlastního bohatství a vlastních možností pomocí cizích slov"
- Jarosław Iwaszkiewicz
Dobrá paní ve zlém světě
Prozaická kniha o slezské aristokratce, o které se říkalo „Dobrá paní“. Svůj život zasvětila druhým. Těšínské Slezsko jí vděčí za mnohé, přesto si na ni dnes pamatuje jen málokdo. Jen několik málo stop svědčí o její existenci. Poválečný komunistický režim jí nejprve ztěžoval život na každém kroku a později ji z dějin zcela vymazal.
Vzali jí vše hmotné, přesto si až do konce zachovala důstojnost a nepřestala se starat o druhé. Její život je svědectvím lidskosti bez ohledu na měnící se časy a politické systémy.
Autor o „Dobré paní“ v Rádiu Katowice
Poslechni si rozhovor Szymona Brandyse s Jonaszem Milewským na vlnách Rádia Katowice (v polštině)
Kdo byla „Dobrá paní“?
Hraběnka Gabriele von Thun und Hohenstein byla slezská aristokratka narozená v roce 1872 v rodě Larisch-Mönnich. Dětství prožila v rodinném paláci Groß-Kuntschitz (Velké Kunčice) ve rakouském Slezsku. Již v raném věku zažila tragédii, protože ve věku šesti let přišla o matku a o dva roky později i o otce. O výchovu Gabriele a jejích dvou sester – Henriette a Fanny – se postaral strýc Ferdinand Deym von Střítež, který žil ve Vídni.
Mladá hraběnka získala pečlivé vzdělání, avšak díky své osobnosti se odlišovala od dívek svého věku. Upoutala pozornost císařovny Sisi, která ji obdařila přátelstvím.
Po sňatku s důstojníkem armády Felixem von Thun und Hohenstein cestovala po jeho boku po celé rakousko-uherské monarchii. K návratu do rodného kraje se rozhodli v roce 1900. Právě tehdy Gabriele začala svou dobročinnou činnost.
Rychle si získala uznání díky svému nadprůměrnému nasazení při pomoci druhým. Každé léto pořádala v areálu zámku ve Velkých Kunčicích pikniky pro místní obyvatele, během nichž spolu s dětmi rozdávala dárky a školní potřeby. Každý rok v prosinci navštěvovali celá rodina všechny domy v okolí a obdarovávali sousedy šicími potřebami a dětem darovali boty. Kromě toho všem lidem pracujícím na jejím panství zajišťovala zdravotní pojištění, lékařské prohlídky a v případě nehody i bezplatnou dopravu do nemocnice.
Z její iniciativy vznikl v Těšíně Červený kříž, Dobrovolná záchranná služba a četná sdružení pečující o svobodné matky, sirotky a invalidy. Spolupracovala s německými, polskými a českými organizacemi, které se věnovaly úpravě hrobů padlých vojáků bez ohledu na armádu, v níž sloužili.
Byla hlavní sponzorkou Dětského pavilonu Slezské nemocnice v Těšíně. Po celé období první světové války tam pracovala jako ošetřovatelka a ve svém zámku zřídila polní nemocnici.
Po skončení války přijala polské občanství. Část jejího majetku zůstala na československé straně hranice. Jako podnikavá žena svůj majetek výrazně zvětšila.
Byla majitelkou několika tisíc hektarů polí, lesů a luk, stejně jako dolů, průmyslových závodů a činžovních domů. Spolufinancovala výstavbu škol, kulturních místností a opravy domů svých zaměstnanců.
V roce 1921 byla vyznamenána řádem Polonia Restituta.
Po vypuknutí druhé světové války poskytovala úkryt skrývajícím se Polákům a darovala dary pro polskou armádu. Odsoudila Hitlerovy činy a využívala svého vlivu k záchraně vězňů v táborech.
V roce 1945 byla vyhnána ze svého majetku Rudou armádou a následně vyvlastněna polskou komunistickou mocí. Veškerý její majetek byl znárodněn a zámek ve Velkých Kunčicích byl zpustošen. Několik prvních měsíců našla útočiště ve Slezské nemocnici v Těšíně, kde jí doktor Edmund Dalski poskytl svou ordinaci, ve které mohla přespat. Poté bydlela spolu se svými bývalými pracovnicemi, Elżbietou a Marií Mikschovými, v malém bytě na ulici 1. máje 6 v Těšíně (dnes 3. máje).
Odmítla nabídku odjet do Rakouska, kde žily její děti a vnoučata. Vysvětlila, že chce zůstat mezi lidmi, kterým celý život pomáhala, bez ohledu na životní podmínky.
Zemřela v roce 1957 ve věku 85 let. Byla jedinou německy mluvící aristokratkou, která po válce zůstala na komunistickém Těšínském Slezsku.
Premiéra knihy
V malebných Velkých Kunčicích u Těšína se konala premiéra románu „Dobrá paní ve zlém světě“. Zámek, který kdysi patřil hraběnce Gabriele, tvořil kulisu premiéry.
Akce byla uspořádána v rámci IV. ročníku Čaj o páté u hraběnky. Organizátorem byla Nadace Dobré paní z Velkých Kunčic.
Vydání románu
Kniha vyšla v polštině, češtině a němčině. Poslechněte si, co autor říká o Gabriele von Thun und Hohenstein. Polské, české a německojazyčné obyvatelstvo, které po staletí obývalo Těšínské Slezsko, jí vděčí za mnoho.
O autorovi
Jonasz Milewski je spisovatel a nadšenec do lidských příběhů, narozený v roce 1992. Vyhledává zapomenuté postavy a vrací paměť těm, kteří se zasloužili o to, aby byl svět alespoň o něco lepším místem. V roce 2020 vydal obsáhlou genealogickou publikaci o rodinách Latzel a Mojeścik.
V roce 2022 debutoval v beletrii románem „Nonkonformista“. Od roku 2014 žije ve Varšavě. Nakladatelství Latzel je jeho autorský projekt.
Dobrá paní ve zlém světě
Podrobnosti:
Název: Dobrá paní ve zlém světě
Jazyk: český (kniha je dostupná také v němčině a polštině)
Autor: Jonasz Milewski
Kategorie: společenský a společensko-zvykový román
Počet stran: 200
Formát: 148 × 210 mm (A5)
ISBN: 978-83-966514-2-6
Vazba: pevná
Rok vydání: 2025
Máte problém s online nákupem? Kontaktujte nás: